O víkendu 2. a 3. 9. jsme se Mibobusem vydali do Velkého Poříčí v okrese Náchod, a to ve složení Přemek, Pepe, Já, Petřík a nová týmová posila Jiřka. V Poříčí se k nám přidal ještě Pavel W, který měl roli pozorovatele.
Závody měly kopcovitý charakter. V sobotu dlouhý závod pro Jiřku a Petra znamenal 10,5km (1 okruh), pro Šárku 31,5km a pro Přemka s Pepem 42km. Jiřinka své první závody v RL jela v kategorii hobby, ve které získala zlato, Petřík si dojel pro pěkné 2. místo. Oba byli spokojení.
Já jsem dojela v masterkách na 1. místě, celkově v ženách na 2. místě. Přema v dlouhém závodě obsadil celkově 20. místo (8.MM) a zaostal za Pepem o 30 vteřin, ten skončil celkově 18 (10 MS). Trať byla krásně náročná, zvlněná, měla jsem toho po 3 kolech dost. Chlapi jeli 4 okruhy a taky vypadali v cíli povadle :).
Po závodě jsme si v místní hasičárně dali steak, ubránili jsme Petříka před náborem Ultimy v čele s Majklem a Tomem, pokecali s ostatními závodníky a večer jsme na pokoji u elektronické tužky rozebrali naše slabiny.
Druhý den se jela časovka do vrchu. Náročný výjezd po náročné sobotě zvládl parádně Péťa a bral suverénně zlato. Kopce mu evidentně chutnají. Jiřka skončila v kat. hobby také zlatá.
Pepe jel výborně. Zlepšil si chuť po sobotě. Celkově skončil 12.( 6 MS). A ani nevypadal po dojezdu unaveně. Přemkovi kopec nechutnal a protrápil se na celkové 31. místo (12 MM). Já jsem vzhledem k současné zdravotní indipozici nejela. Kochala jsem se pohledem na upocené, makající závodníky. Časovka byla velmi náročná. Musím říct, že velmi malé procento závodníků tuto trasu zdolalo jízdou na koloběžce. Většina závodního pole alespoň kousek koloběžku vedla. Nevím, zda je to nejlepší volba pro závod. Mělo by to být spíše naopak. Ale to je můj pohled.
Šárka