Dlouhý report z pro někoho dlouhých závodů 1.kola Evropského poháru a 4.kola Rollo ligy v Labe aréně Račice
Na tento „výlet“ jsem se po kolapsu na MČR v Plzni moc těšil, žádný kopec, poctivá placka ☺… Tedy nevím, zda stejné pocity sdílel i zbytek týmu. V rámci své nováčkovské mise v letošním roce, jsem mohl poprvé zúročit nabyté zkušenosti z poháru v Pardubicích…
Tým se v letošním roce poprvé přesouval na místo určení po vlastní ose, část svými vozidly v rámci prodloužené dovolené či naopak prodlouženého pracovního týdne a část to vzala vlakem. Na místě nás čekalo supr zázemí v podobě uzavřeného areálu, s ubytováním, restaurací – prověřeno ME ve veslování v dubnu letošního roku a připraveno na MS v rychlostní kanoistice v srpnu 2017, i proto jsme mohli pozorovat např. J. Dostála při tréninku.
Do Račic tedy dorazil Bokolobka tým Ostrava ve složení Šárka a jiří Waldhauserovi, Václav a Zuzka Kowalovi, Ondřejové , Pepé a Přema.
Tento závod se dal jet asi tak třemi či čtyřmi způsoby:
1. Mám fyzičku a patřičné sebevědomí, pomohu vytvořit „šikanzen“ a v závěru ještě zrychlím a porvu se o bednu.
2. Fyzička dobrá, ale není jí dost, popř. chybí technika jízdy, zkušenosti či materiál, tak „šikanzen“ nenastupuji a spokojím se s „ EC“ a tam se můžu vyblbovat – podílet se tahání skupiny, kterou neurvu a na konci mě smáznou (má zkušenost Pardubice) nebo jsem náležitě vysraný a smáznu ty dobráky (má zkušenost Račice).
3. Mám vyrovnaný tým a jedu dle týmové strategie (pokusili jsme se dle instrukcí Jirky).
4. Pojmu to jako rychlejší výlet.
Den první sobota 15.7.2017 Holky jely stejné kritérko jako muži tj 12 km- dva okruhy. Hermióna a Fiona z NL si tak trošku povodili naše děvčata, s časem vítězky 26 minut jely cca 27,7 km/h tj. tedy chlapská rychlost. A teď pozor naše zkušená závodnice a guru týmu Šárka, byla první v mástrech a celkově čtvrtá a druhá závodnice ČR. Šárka se chtěla v prvním kole udržet a stálo ji to asi hodně.. , ale dala na rovince i Alču Legátovou a to se počítá. jako vždy si Šárka bohužel jezdí vlastní závod, ve své kategorii je výkonnostně sama☹. A závodit s časem je velmi těžké, i když příští rok ten průměr bude jezdit taky ☺.
Kluci jeli 12 km trošku rychleji – vítěz rovněž z NL, bral 1 místo za čas pod 23 min, tj průměrná rychlost cca 31, 5 km/h. Závod ovlivnil pád na konci prvního kola, kdy se homogenní skupina rozdělila na „šikanzen“ a „EC“ a další vlaky, než moji singlovou „drezínu“pohybující se mezi prvními skupinami nabralo „EC“ bylo už pozdě a zbytečně jsem se „žvejknul“, holt kde není hlava… i přes odpočinek na drezíně a čekání na EC(průměr 23km/h), jsme si kluci z Bokolobka týmu Ostrava (dále jen BTO) dovezli průměrku 30 km/h a to potěší ☺. S „EC“ přijel Pepe na 22 místě(15 v MS), Přemek 23(7MM), s. Koláček 28 (19 MS), Václav 56(10 MV), fešák Onďa 61(32). Celkově to moc nechutnalo Ondřejům, překvapivě tedy i s. Koláčkovi – pocitově a ve tváři to vypadalo jako Přemova dlouhá Plzeň a Šárčina krátká Plzeń (ale Šárka se může tvářit jak chce furt je to bedna). Venca asi od sebe čekal více, ale jeho doména jsou a asi i budou kopečky…
Pak jsme si počkali na déšť a sfoukli jsme štafetky, první týmové. Soudruh Koláček řádil a sním se vozil Pepe a Přema. A bylo z toho pěkné 5. místo, se ztrátou 20 sec na bednu (nějací „nýmandi“ z Ultimy B, nějaký Pelc, Gregor, Theiner) a 7sec na výběr Kobra #Plzeń (Bartůněk, Cvalín a Kafka).
Den druhý neděle 16.7. 2017. Dlouhý závod pro holky 35 km a pro kluky jen 45 km.
Šárka moc nechtěla, jak se může na takové dlouhé placce závodit? Ale potvrdila 1. místem v kategorii WM a 6. celkově. Holanďanky si zase jely svoje a braly první dvě místa. Tentokrát pomaleji cca 26,5 km/h. Tady bych se chtěl pozastavit nad medailovými možnostmi BTO. Troufnu si tvrdit : my jsme jak ČR v tenise, medaile mohou udělat jen ženy , Šárce by mohly ve svých kategoriích výrazně ulevit od „povinnosti“ stát na bedně zkušené sportovkyně jako je Monika „klíště“ Francová a pro mne objev Zuzka „Mary“ Kowalová toto jsou 100% medaile,holky z ostatních týmů, srry jako.
A ti kluci.. mno tady se asi rozepíši – pánko Jirka nás vybídl, že když jsme tak vyrovnaní , můžeme si vlastně poprvé pomoci v závodě…po pocitech z prvního závodu se s. Koláček rozhodl podpořit svým výkonem mou maličkost a stejně tak svolil i Pepe a Onďa. Na rozdíl od kriteria jsme se postavili už do druhé řady a minimálně jsme vzbudili zájem kolegů např. z koloběžců Pardubice, kteří se dotazovali zda to pojímáme jako tým a kdo, že je leader ☺… (toto je i ospravedlnění toho, že si člověk jezdí v „EC“ a ani boha si nechce hrát na lokomotivu). Minimálně tři kola jsem tedy jel pod dohledem s. Koláčka jež mě sekýroval, ať se dotahuji blížena borce před sebou, ať se nezapomínám schovávat atd. Každopádně jsme v prvním kole jako tým vyhodnotili, že se „šikanzenem“ nejedeme a po cestě jsme do „EC“ nabrali kolegy z Pardubic, kteří na to přišli o půl kola později. Pak jsme se vezli na chvostu „EC“, okolo 5. kola jsem měl pocit, že už domestici mají dost a možná jsem je ztratil a začal jsem se pohybovat v první polovině pelotonu, abych mohl reagovat na případné úniky, nic se však nekonalo a asi v 8. kole jsem znovu registroval s. Koláčka a Pepeho. V devátém kole,se Pepe začal tlačit vpřed a zhruba 600 či 500 m před cílem krutě nastoupil. I bez týmové vysílačky jsem pochopil a snažil se maximálně vyvést ☺. Pepemu jsem aspoň křikl, ať o mě ví a v klidu do toho může dát absolutně vše a pak umřít☺. Následné umístění v MM potěší, méně pak způsob dosažení, snad na tom budu někdy tak dobře jak první možnost v úvodu reportu. Krásný Ondra tvrdě bojoval s křečemi a dovolil si krátký odpočinek, ale závod dojel a dokonce si polepšil oproti kriteriu. Přema 13( 5MM), Pepe 22(15 MS) na chlup stejně s kriteriem,Ondřej Koláček 28(18 MS), Venca 46( 7 MV) a Onďa 50 (25 MS).
Celkově tedy asi spokojenost Přemek
